Učení s dětmi je pro mnoho rodičů běžnou součástí každodenního života, ale ne vždy probíhá bez problémů. Často přitom nejde o to, co dítě umí nebo neumí, ale spíš o drobné chyby, kterých se dospělí při společném učení nevědomky dopouštějí. Právě ty pak mohou vést k frustraci, poklesu motivace, zbytečnému napětí mezi rodičem a dítětem a problémům s učením.
1. Bereme dítěti prostor přemýšlet
Často mu hned radíme, opravujeme ho nebo ho vedeme krok za krokem. Tím ale přichází o možnost hledat vlastní řešení a učit se z vlastní zkušenosti.
2. Vytváříme zbytečný tlak
Výzvy typu „rychleji“ nebo „soustřeď se“ zvyšují napětí. Dítě se pak hůř soustředí a místo učení přichází stres.
3. Soustředíme se hlavně na nedostatky
Pokud upozorňujeme především na chyby, dítě ztrácí jistotu. Učení pak nevnímá pozitivně, ale jako něco nepříjemného.
4. Máme přehnaná očekávání
Chybu si někdy vykládáme jako lenost nebo nezájem, přitom jde často jen o nepochopení. Bez vysvětlení se dítě neposune dál.
5. Nehlídáme si vlastní náladu
Únava, nervozita nebo podráždění se snadno přenesou na dítě. To pak reaguje víc na náš tón než na to, co říkáme.
6. Hodnotíme dítě, ne konkrétní výkon
Kritika zaměřená na osobnost dítěte může snižovat jeho sebevědomí a chuť se snažit.
7. Dáváme najevo odpor k učení
Pokud sami působíme neochotně nebo otráveně, dítě si učení spojí s negativním zážitkem.
8. Řešíme učení v konfliktní atmosféře
Křik nebo výčitky narušují vztah. A bez pocitu bezpečí se dítě učí jen velmi obtížně.
9. Neřešíme vhodné prostředí
Hluk, televize nebo mobil rozptylují pozornost. Klidné prostředí je pro soustředění zásadní.
10. Porovnáváme s ostatními
Srovnávání s jinými dětmi nepomáhá, naopak oslabuje sebevědomí a motivaci pokračovat.
Více informací ze světa vzdělávání najdete na www.basic.cz.
